Radost z uvažování a z chápání je nejkrásnějším darem přírody.
Albert Einstein.

„Svět není nebezpečný kvůli zlým lidem, ale kvůli těm, kteří s tím nic nedělají.“

6. dubna 2010 v 12:59 | Patrik Čermák |  Publikace

Příspěvek do Všeobecného fóra České Konference

Česká Konference 2009-2019 – Směřování společnosti: „Kudy a jak dál? …“ ( 23.-25.04.2009 Poděbrady )


Můj příspěvek můžete naléz ZDE, nebo níže.

Na tomto místě děkuji paní PaedDr. Zdeňce Sobolové, za nezbytné korektury textu.



"Svět není nebezpečný kvůli zlým lidem, ale kvůli těm, kteří s tím nic nedělají."


Albert Einstein - vědec, fyzik, filosof; který má dnešnímu světu co říci, a to ve všech vyjmenovaných oborech své činnosti

            Náš svět je plný různých lidí. Lidí odlišných charakterů, vlastností, postojů a názorů. Nemyslím však, že by tato mnohost byla na škodu věci. Je přece dobré, že ne vždy s námi ostatní lidé souhlasí. Je výborné, že můžeme zažívat názorovou pluralitu (různorodost), která je nezbytná k formování sofistikovanějších záměrů. Nesouhlas, názorová pluralita ovšem nesmí být nástrojem mocenských a materiálních bojů, kterých jsme svědky! Vždyť, jak je psáno výše, může nám více než dobře sloužit.

            Jak ale lidi motivovat k ušlechtilým debatám, za které dnes sklízíme spíše výsměch? Co je třeba udělat proto, aby lidé začali chápat skutečný potenciál morálních, příp. duchovních hodnot?

            Začněme motivací. Ta je totiž nutná, je hnacím motorem každého z nás. Pomáhá nám odpovědět na otázku "Proč?". Je velice těžké skutečně dlouhodobě motivovat lidi a je ještě těžší univerzálně motivovat celou pluralitní společnost. V USA za 2. světové války převládal tzv.  freudismus, tedy názor (učení), že osobnost člověka se vyvíjí již v raném dětství. Dnes je dokázáno, že je to z  20ti-40ti procent pravda. Ať již více, či méně, je to stejně celkem slušné číslo, se kterým lze pracovat. Je také známo, že mladý člověk se snáze přizpůsobuje nežli ten starší. Proto zkusme informovat mladé lidi o problémech, kterým čelíme a nejspíše budeme čelit, ještě předtím, než narazí na odmítavý postoj starších (ba i některých rodičů). Proč také nezačít ve velmi útlém věku? Přiznávám, že řada věcí bude dětem a mladým lidem jistě hodně vzdálená, ale nechceme je přece "unudit", nýbrž fascinovat - např. otázkami, co je to výzkum, jak mu mohou prospět, až přijde jejich čas. Bylo by dobré sdružovat mladé lidi podobných ambicí, a to i na nadnárodní úrovni. Lidi, kteří jsou ochotni jít "přes překážky ke hvězdám" (jak praví jedno přísloví). Je jich možná málo, ale důležité je, že jsou. Je třeba konečně a vážně začít také s  mravní výchovou, která se bohužel přímo z rodin začíná vytrácet (a která by v rukou demokracie nemusela být přežitkem).

            Pokud tedy začneme takhle brzy (a budeme-li dobře pokračovat), budoucnost se bude pozvolna plnit nesobeckými lidmi, kteří budou chtít přispívat k ušlechtilému směřování společnosti.
           
            Vraťme se nyní k úvodnímu citátu. Proč není svět nebezpečný kvůli zlým lidem? Třeba proto, že vždy existovali a existují dobří lidé. Vím, nežijeme v pohádce, kde dobro většinou vítězí nad zlem (dnes je to spíše naopak). Ale dobří lidé vždy měli, mají a budou mít více pochopení pro druhé a tím i větší soudržnost, která je jejich velkou výhodou (neříkám zbraní!). Proto pro ně svět nemusí být kvůli zlým lidem nutně nebezpečný. A budou-li chtít něco dělat? Můžou narazit na odpor zlých lidí, to je fakt, a není to bohužel jen výjimka. Proto je důležité dát vzniknout společenství, za kterým stojí více lidí. Lidí schopných postavit se jeden za druhého, jako dávní rytíři či Dumasovi mušketýři se známým heslem: "Jeden za všechny, všichni za jednoho". Možná teď trochu přeháním, možná také ne. Mnoho lidí místo toho, aby se nad společností, či spíše možná nad sebou samými, zamyslelo, o člověku standardně prohlásí: "To je velkej idealista," a dále už nad problémem třeba ani neuvažují. Nevědí, jak dál? Nechce se jim, protože jsou znechuceni soudobou společností? Uvědomme si však, že s těmito "ideály" nelze nikam dospět. Proto přemýšlejme a uvažujme se zdravým pozitivizmem. Prosazujme ideály, třeba přes nepochopení druhých. I já věřím, že "Jednou budem dál," jak řekl v jednom ze svých proslovů Václav Havel, náš bývalý prezident. Kdy to bude a jak dlouho to bude trvat, závisí, překvapivě, pouze na nás…

            Na závěr si ještě dovolím malou parafrázi: "Svět bude bezpečnější, až pro to více lidí bude něco dělat. Najděme a podpořme společně to "něco"!
 


Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Imerix Imerix | Web | 6. dubna 2010 v 20:34 | Reagovat

Velice pěkný článek a musím s ním souhlasit.

Mám však trochu odlišný názor s tím dobrem a zlem. Je to možná až hodně zjednodušeno, svět bohužel není černobílý, většina věcí/lidí spadá spíše do odstínů šedi. A je mnohdy poměrně složitý soudit, co je dobro a co už zlo. Stejně tak názory se mohou člověk od člověka lišit, a tím pádem najít už jen odpověď na základní otázku, co je dobro a co zlo, proti kterému máme bojovat, může být dost problém.

2 Patrik Čermák Patrik Čermák | Web | 9. dubna 2010 v 19:27 | Reagovat

[1]: Vše co je šedivé, asi dobré nebude. Jasně, přiznejme si, zatím jsem nepoznal člověka, který by byl úplně "čistý" (teď nemluvím o svědomí). Také však neříkám, že takový neexistuje.
A bojovat? To rozhodně nechci. (Pak totiž děláme úplně to samé!) Vést dialog se mi jeví jako "nejplodnější". Hezká to představa, to ano. Ale co když na to druhá strana nepřistoupí? Zkoušejme to dál aneb obrana ANO, útok NE.

Na závěr dodávám je dvě přísloví Šalamounova, na které jsem náhodou narazil, a která by k tomuto tématu mohla být vhodná:
"Kdo nemá rozum, bližním opovrhuje." (fragment)
"Kde schází jasný směr, lid upadá,
ve množství rádců je však záchrana."

3 Imerix Imerix | Web | 11. dubna 2010 v 8:45 | Reagovat

No, záleží jak obranu chápeš, ale někdy je nejlepší (a jediná možná) obrana právě ten útok. Příklad: hokejový zápas, tým který se jen brání nikdy nemůže vyhrát, protože samozřejmě nedá branku, zato je tu velká pravděpodobnost, že jeho obrana jednou selže.

A s tím "čistým" člověkem právě souhlasím, já taky žádného ještě nepotkal, nicméně to je dáno tím, že život už takový je. Nežijeme v laboratorních podmínkách s přesně známými a předem rozdanými kartami. Je to složitý. Přál bych si samozřejmě aby to bylo tak jak říkáš a sám se proto něco snažím dělat, ale nemyslím, že se lze dostat do stavu 100% naplnění této myšlenky, už jen právě proto že lidé jsou různí.

4 Patrik Čermák Patrik Čermák | Web | 15. dubna 2010 v 13:38 | Reagovat

[3]:Tak když jde o útok, už to není obrana :). (Ale uznávám, že někteří se „brání“ útokem.) Poměrně souhlasím s názorem mého vedoucího, že se zlem se nemá bojovat, nýbrž zlo se má eliminovat. Chci skórovat, ale ne násilně. Jasně, někdy je potřeba trochu „přitvrdit“, ale ne to hnát do extra krajností.
Tvrdím také, že třeba někdy dospějeme do bodu, kdy už nebudeme potřebovat zlo, abychom rozlišili, co je dobro. Je to totiž jediná „spásná“ cesta. Neříkám nehádat se a se vším souhlasit (to je zřejmé i z textu výše), ale jakoby vnitřně vědět, že to „k něčemu je“.

No, osobně bych (možná toporně) řekl, že život v nynějším světě už takový je. Mladý člověk přichází většinou na svět s ideami krásného, spravedlivého světa, a postupem času je také většinou velmi rychle vyváděn ze svého velkého omylu. Je potřeba ukázat, že dobro (pomoc, úcta, podpora, …) se vyplácí!

Dodal bych jen, že ani při opravdu exaktním a racionálním experimentování, dnes ještě pořád nemusíme hrát s přesně známými kartami. Hodně jsme se toho naučili, ale ještě více se toho budeme muset naučit.

To je chvályhodné, že se snažíš něco dělat, ale jak pravil někdo znalý: „Špatně se samotnému jde proti proudu“, nenech se však odradit.

Otázkou je, co považuješ za 100% naplnění myšlenky :). Úplná eliminace zla? Možná někdy v „daleké“ budoucnosti. Pro začátek bude asi nutné trochu „experimentovat“, mnoho směrovacích debat bude třeba. Ale toto vše je už na osobní diskuzi, protože pouze používáním jednotných slov bez vzájemné interakce jsme do jisté míry limitováni.

Děkuji za komentáře.

5 Imerix Imerix | Web | 15. dubna 2010 v 20:41 | Reagovat

Musím souhlasit.

A především pak ta myšlenka, že "Je potřeba ukázat, že dobro se vyplácí!" by měla být základní nosnou ideou vyspělé společnosti.

Také díky za článek a názor.

6 h1brYd h1brYd | E-mail | 21. června 2010 v 13:29 | Reagovat

,,Via Lucis" je zajisté krásná myšlenka, však ne uskutečnitelná, a kdyby byla nejsem si jist, zda-li bych k ní chtěl dojít. Touha po poznání je jistojistě důležitá, ovšem pouze pro některé, protože by bylo možné, že by se lidé vzdali svého povolání, své ruční, manuelní práce, která je velmi důležitá a která u nás, ve srovnání se západem, zůstává podhodnocená. Tím bychom se dostávali rychleji do situace, do které nyní spějeme přemrštěným počtem studujících. Dokáži si představit, že bych byl schopen vyrobit obuv či hudební nástroj či podříznout prase a pozdější upravení masa je mi zcela cizí. Zpět k dosažení šíření vzdělání od útlého věku. Věk, který míní zdě zmiňovaný freudismus, je vskutku příliš útlý. Řekl bych, že působení na takto stará dítka by vedlo spíše k odrazení většiny z nich. Malé procento by se zapálilo pro bádání, čímž by dle mého názoru přišlo o kus sebe, což by bylo na škodu věci. Otázka zní jak? Největší možnost formování dětí spočívá v rodině, samozřejmě vůle je důležitá a roli indiviua nechci podceňovat, ale člověk je velmi determinován svými kořeny a těmi jde velmi obtížně manipulovat. Myslím si, že větší nabídka vzdělání respektive možnosti k určité seberalizace sebereflexi apod. od nástupu do instituce mateřské školy či školy základní by byla vskutku vhodná. Dále otázka co je Dobro? Co je Lepší? Zda-li to je opak Zlý či něco podobného. je velmi nesnadná. (PS: Nevím, zda-li V.Havel byl první, ale je možná citace Joan Baez - We shall overcome. Od 6:30 je zde kousek česky -> http://www.youtube.com/watch?v=kKKAVNth0mE&feature=related)

7 Patrik Čermák Patrik Čermák | E-mail | Web | 28. června 2010 v 18:42 | Reagovat

[6]: Určitě, pokud chceme dál, musíme mezi praci dušení a fyzickou položit rovnítko. Dalo by se to shrnout: "Pluralitní společnost potřebuje pluralitní motivaci pro dosahování společných cílů."

Souhlasím také s tím, že základem je, resp. měla by být rodina.

Ano! Nabídka seberealizace je na mnoha místech vskutku mizerná. Na začátek bych si představoval alespoň lepší propagaci těchto možností (praktické projekty, stáže, soutěže, ...).

K otázce: "Co je dobro?" bych jen dodal. Myslím si, že velká většina z nás má v sobě něco, jako "morální kompas", díky němuž (ve větší či menší míře) ví, když se děje něco "špatného". V tomto směru je dobré zamyslet se nad Maslowovou hierarchií - abychom k tomu přihlíželi je potřeba posunu výše.

Jinak díky za komentář a video a vítám další diskuzi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.